Jak dál po skončení školy

Několik informací o tom, jak postupovat po skončení školy, jaké jsou vaše možnosti či povinnosti.  Zásadně platí, že absolvent střední školy má statut studenta až do 31. srpna školního roku, v němž ukončil úspěšně studium. (Absolventi, kteří studium přerušili či nedokončili, se od data ukončení či přerušení studia již za studenty nepovažují.) Do konce prázdnin za tyto studenty platí zdravotní pojištění stát a také rodiče mohou pobírat ještě i v tomto období příslušné sociální dávky jako dosud a snížit si při ročním zúčtování daně z příjmu fyzických osob daňový základ na dítě, které ukončilo školu, až do konce srpna.

Absolventi vysokých a vyšších odborných škol si mohou udělat prázdniny ještě další měsíc po tom měsíci, v němž úspěšně ukončili studium.

Udělat si prázdniny neznamená nedělat vůbec nic. To, že si můžete po ukončení studia „udělat prázdniny" neznamená, že až potom začnete hledat zaměstnání. Ještě před ukončením studia se zajímejte o své pracovní uplatnění, začněte s hledáním místa na internetu, v denním tisku, přes své známé, příbuzné a podobně. Nabídky volných pracovních míst úřadu práce na nástěnkách, v infoboxu nebo na internetu můžete využít i bez evidence. Podrobnosti, kde všude je možné hledat práci naleznete v samostatném šanonu „Kde hledat práci a brigádu".

 

Když zamíříte na ÚP

 

Na úřadu práce se občan eviduje podle místa svého trvalého bydliště. (Podrobnosti viz „Jak se přihlásit na úřad práce".)

Pokud si podáte na úřadu práce žádost o zprostředkování zaměstnání ihned po ukončení studia, počítejte s tím, že musíte spolupracovat s úřadem, například docházet na pravidelné schůzky, což samozřejmě nelze spojit s delším zahraničním pobytem, dovolenou a podobně, musíte přijmout vhodné zaměstnání, pokud vám bude nabídnuto.

K tomu, aby absolventi měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí, stejně jako ostatní občané, splnit základní podmínku pro přiznání podpory, to je v posledních třech letech odpracovat alespoň 12 měsíců. Do odpracované doby se přitom započítává jen taková výdělečná činnost, která zakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (tzn. pracovní poměry, dohody o pracovní činnosti, samostatná výdělečná činnost). Pokud jste měli uzavřen pracovní poměr, předložíte úřadu práce při žádosti o podporu zápočtový list. Pokud jste pracovali na základě dohody o pracovní činnosti, nechte si vystavit potvrzení o výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti s uvedením, po jakou dobu bylo odváděno pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že jste se věnovali samostatné výdělečné činnosti, musíte doložit dobu placení pojistného potvrzením z okresní správy sociálního zabezpečení.

Absolventi, resp. fyzické osoby do 20 let věku a osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, jsou skupinou, které úřady práce věnují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání.

 

Příspěvek na živobytí

 

Nemáte-li nárok na podporu v nezaměstnanosti, můžete zažádat o příspěvek na živobytí.

O příspěvek se žádá na pověřených obecních úřadech. Jejich seznam lze nalézt na ZDE.

Příspěvek na živobytí je dávkou pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby, resp. společně posuzovaných osob. Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi, pokud její příjem, resp. příjem společně posuzovaných osob, nedosahuje částky živobytí. Při stanovování výše dávky se vychází z celé řady okolností. Rozhodující je např. jak dlouho dávku pobíráte, váš příjem, příjmy společně posuzovaných osob, vaše snaha o navýšení příjmu a zlepšení finanční situace apod. Nelze proto uvést konkrétní výši dávky, která v takovém případě náleží, ani zda budete mít na tento příspěvek nárok.

 

 

Zpracovala: Markéta Žáková, ICM NIDM MŠMT červen 2006

Zdroj: http://student.finance.cz/, http://www.cvonline.cz/, zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb.

Aktualizace: Alice Marciszová, březen 2010.