Jaké to je na University of Bath

Mým motivem pro výběr University od Bath ve Velké Británii byla snaha najít si opravdu dobrou školu, protože přes nepopíratelnou celkovou kvalitu britského školství existují mezi univerzitami velké rozdíly.

Zvítězila tedy moderní University of Bath, nacházející se nedaleko Bristolu na jihozápadě Anglie. Když jsem se po různých peripetiích dostal na konci září poprvé do Bath, bylo ještě celkem hezké počasí a občas i vykouklo slunko. Začalo všechno vyřizování povinností, které však nepřineslo větší komplikace. Výborně fungující studijní odděleni mi pomohlo se všemi problémy, ubytování jsem dostal okamžitě a jen na dobré slovo, protože formality byly opožděné.

University of Bath má 9 tisíc studentů, na britské poměry průměrné číslo. Studenti jsou snad ze všech koutů světa, mísí se zde sto národností, přičemž převažují Číňané. Studenti bakalářského studia, které je ve Velké Británii čtyřleté, platí školné (to stoupne na 3000 liber za rok počínaje školním rokem 2006/2007), poplatky za navazující magisterské studium se liší a dosahují na některých školách až 13 tisíc liber za rok.

Studenti v rámci programu Sokrates jsou od školného osvobozeni. Ostatní výdaje však hradí v plné výši a protože stipendium nepokryje ani náklady na ubytovaní, které jsou okolo sedmdesáti liber za týden, člověk se musí uskromnit a vydělat si třeba sběrem jablek.

Univerzita tvoří kampus na jednom ze sedmi kopců v Bath, které jsou zde dost vysoké, takže cesta do školy na kole je nemožná a pešky se podobá výstupu na Sněžku. Vše se tedy nachází pohromadě, proto mnozí prváci, kteří mají to štěstí a bydlí na kampusu, nemusejí tento během školního roku vůbec opustit.

Nabídka předmětů je široká, škola vyžaduje, aby si student zvolil minimálně polovinu kurzů z fakulty, na kterou je zapsaný, já jsem tyto doplnil o předměty z Department of Economics, který v posledním hodnoceni The Times nejlepších univerzit ve Velké Britanii předstihl ve výuce ekonomie na přiklad Oxford. Učitelé jsou typičtí svým profesionálním přístupem (zapomeňte na akademické čtvrthodinky), studenti se přednášek účastní v daleko větší míře než v Česku.

Tedy školné motivuje na obou stranách. Co se týče náročnosti studia, musím přiznat, že vede University of Bath. V Praze studuji VŠE a teoretickou ekonomii na IES FSV UK, v Anglii si studium dvou vysokých škol nedovedu dost dobře představit. V každém případě jsem byl ale především díky IES schopen absolvovat i náročnější odborné kurzy. Anglicky studijní systém se vyznačuje vysokou mírou samostudia, relativně nízkým počtem přednášek a spoustou esejů.

Ty tvoří nedílnou součást mnoha předmětů a napsání jedné takové vyžaduje mnoho hodin čtení, psaní, počítání (slov). Ke studiu je nezbytná knihovna, třešnička na dortu studia zde v Bath. Její elegantní budova je tváří univerzity a statisíce knih jsou doplněny o online přístup k nejkvalitnějším žurnálům všech možných sfér lidského bádání. K tomu všemu má otevřeno dvacet čtyři hodin denně, co bych za to v Praze dal. Sportovní vyžití je na University of Bath nezměrné, když si student může vybrat z několika desítek sportovních klubu včetně skoku padákem i lyžování.

Koleje pro zahraniční studenty jsou mimo kampus, v centru města. Ubytovaný bydlí ve vlastním pokoji s vybavením, internetem, několik studentů pak sdílí jednu kuchyňku a sociální zařízení. Každý vchod nebo patro má vlastního vedoucího, který řeší běžné provozní i lidské problémy a nadto také zařizuje výlety, party nebo sportovní akce. Stejně tak činí i již zmíněné studijní oddělení, takže se tu dá vzhledem k poloze Bath krásně cestovat. Privátní ubytovaní není o mnoho levnější než kolej, protože tento region je jednou z nejvyhledávanějších turistických oblastí Anglie.

S počasím je potíž. Na podzim pršelo snad dva měsíce v kuse. Běžný Angličan to snad ani nezaznamenal, protože to je takové poprchávání, mrholení, kdy nevíte, zda si vyndat deštník nebo ne. V každém případě nevidět několik týdnů slunce je velmi depresivní, zvláště pak pro studenty z jihoevropských zemí. Nicméně od konce listopadu bylo zde v Anglii naopak zcela modro a vrcholem absurdnosti zdejšího počasí bylo, když jsem v lednu hrál v devět večer fotbal v trenkách a tričku v plus dvanácti a v Česku zatím teploměr atakoval minus dvacet.

Bath je krásné, starobylé město, zapsané jako světové kulturní dědictví Unesco. Zdejší lázně založili Římané již před dvěma tisíci lety a jsou veřejně přístupné. Procházka po městě dodává energii, centrum města je útulné, všude jsou anglické hospůdky. Z osmdesáti tisíc obyvatel je více než patnáct tisíc studentů, takže město má přes svoji dlouhou historii mladého ducha.

Kvalita anglického školství je určitě ovlivněna počasím, protože tu celý podzim prší a studentům nezbývá nic jiného než se učit. Anglická mentalita se mi líbí, lidé jsou příjemní, ochotní, i když trošku distancovaní, a snad mi možná přestanou vadit i všudypřítomné fronty na autobus. Nezbývá mi tedy nic jiného než studium v Bath či jen návštěvu tohoto nádherného města doporučit.