Kanadský vzdělávací systém
Základní a střední školství
V Kanadě je školní docházka povinná od šesti nebo sedmi let do 15 nebo 16 let s výjimkou Quebecu. Děti navštěvují od šesti do 12 let základní školu zahrnující stupně 1 až 6. Ve věku zhruba 13 let žáci přecházejí do prvního cyklu střední školy (stupeň 7-9), po kterém mohou vzdělání ukončit ve věku 15 let. Druhý cyklus střední školy je nepovinný (stupeň 11, 12 nebo 13 podle konkrétní provincie). Školní rok trvá od začátku září do poloviny června. Počet dní, po které student musí školu navštěvovat, se v jednotlivých letech liší, ale akademický rok obvykle má zhruba 180 dnů s vloženými svátky a prázdninami. Způsob, jakým se akademický rok rozděluje na semestry nebo školní cykly, stanovuje každá jednotlivá provincie sama. Pro základní školství jsou charakteristické základní předměty jako jazyk, matematika a společenské vědy, i úvod do vědních disciplin a umění. V některých pravomocných celcích je povinné náboženství a výuka druhého jazyka, známá jako seznámení s francouzštinou. Posuzování podobnosti vzdělání získaného mimo Kanadu je záležitostí konkrétní školy nebo školní rady, ale můžete získat vodítko od ministerstva školství příslušné provincie.
Vzdělávací systém v Quebecu je specifický. Základní, střední a vyšší školství v anglickém jazyce je soustředěno v Montrealu. Na základním a středním stupni musí zahraniční studenti hledající místo na veřejné škole navštěvovat instituce ve francouzském jazyce dle zákona této provincie. V důsledku toho volí zahraniční studenti hledající výuku v anglickém jazyce v této provincii obvykle soukromé instituce, kde hradí školné a které jsou z tohoto zákona vyjmuty. Nařízení o jazyce se již nevztahuje na volbu studenta na stupni po ukončení středního stupně. V Quebecu studenti končí střední školu stupněm 11 ve věku 16 let místo stupně 12 nebo 13. Mohou pak absolvovat buď dvou nebo tříletý studijní program na veřejné nebo soukromé Cégep, což je francouzská zkratka pro vyšší školu všeobecného odborného vzdělání, aby získali kvalifikaci pro diplom Diplôme d'Etudes Collegiales (DEC). Studenti, kteří mají diplom DEC, ať všeobecný nebo odborný, jsou způsobilí pro přijetí na univerzitu a pak pokračují tříletým vysokoškolským programem místo čtyřletého programu.
Ve zbývajících částech Kanady studenti na střední škole volí jednu ze dvou cest: jedna je připravuje na univerzitní studium, druhá na studium na vyšší odborné škole nebo na technologickém institutu. Ministerstva jednotlivých provincií specifikují požadavky na absolvování střední školy a jednotlivé střední školy provádějí a klasifikují své vlastní zkoušky. V mnoha oblastech se absolvování střední školy dosáhne spíše nashromážděním potřebného počtu "bodů" než postupem jednotlivými stupni. Na příklad Ontario požaduje, aby studenti ukončili stupeň 13, neboli měli tzv. Ontario Academic Credit (OAC), než postoupí dále na univerzitu.
Školství v Kanadě sestává ze dvou veřejných systémů: veřejného a odděleného. Oddělený systém provozují převážně římskokatolické církevní školy, financované z veřejných rozpočtů. Školy, které fungují mimo veřejné systémy podporované z daní, nazývané soukromé nebo "nezávislé" školy, existují v každé provincii. Tyto školy byly zřízeny jako alternativy k veřejnému systému na bázi náboženství, jazyka nebo sociálního nebo akademického statutu. Podléhají osnovám a standardům stanoveným každou provincií a tyto standardy trvale splňují nebo překračují. Mají také požadavky na přijetí. Typické je, že soukromé školy mají méně studentů ve třídě než veřejné školy, dobře definovanou filozofii vzdělávání a poskytují studentům podnětné studijní prostředí. Pro rodiny hledající pro své děti vzdělání v zámoří jsou kanadské soukromé školy přitažlivou alternativou. Mnoho kanadských vůdčích osobností ekonomického a politického života absolvovalo dobře zavedené soukromé školy. Školné na soukromých školách stanovuje provincie nebo škola sama. Veřejné školy často nevyžadují žádné školné; ostatní vyžadují školné od 4000 do 9500 CAD ročně.
Dvoujazyčná politika Kanady se také odráží ve vzdělávacím systému většiny provincií a krajů (viz podrobnosti o školním systému v Quebecu). Na příklad rodiče, kteří své děti zapsali do veřejného systému, mohou také rozhodnout, v jakém jazyce si přejí, aby se jejich děti vzdělávaly. Existují zde školy seznamující s francouzštinou, kde se studenti učí půl dne francouzsky a druhého půl dne anglicky, nebo plně dvoujazyčné školy. Některé školy nabízejí program francouzského lycea, zatímco jiné školy mohou nabízet mezinárodní maturitní zkoušku. Proto při výběru základního nebo středoškolského vzdělání v Kanadě je nabídka bohatá z hlediska standardu a kvality. Všechny veřejné a soukromé školy musí být zaregistrovány na ministerstvu školství v dané provincii nebo kraji, proto je možné získat informace o radách veřejných škol a seznam soukromých škol na Úřadě pro vzdělávání zahraničních studentů na ministerstvu školství daných provincií nebo krajů.
Pomaturitní vzdělávání
V Kanadě je možné získat vzdělání na tzv. community colleges - colléges communauritaires (neudělujících diplom) a na univerzitách (udělujících diplom). Vláda každé provincie a kraje vyvinula svůj vlastní systém řízení a financování pomaturitního vzdělání. Z tohoto důvodu radíme uchazečům, aby se přímo spojili s institucí pro pomaturitní vzdělání, kterou by chtěli navštěvovat.
„Community Colleges - Collèges communautaires"
Tyto termíny označují typ českých vyšších odborných škol a vztahují se zhruba na 175 veřejně financovaných institucí, které obecně řečeno neudělují diplomy univerzitní úrovně. Ale to se začíná měnit, jelikož již osmnáct "univerzitních vysokých škol" nyní nabízí programy z umění, věd a techniky s udělením diplomu. V Ontariu jsou instituce na úrovni vysokých škol také známy jako „uměleckoprůmyslové a technické vysoké školy" nebo „technické instituty" v Britské Kolumbii, Albertě a Yukonu.
Vyšší odborné školy typicky nabízejí odborně orientované diplomové nebo certifikační programy v širokém rozsahu poloprofesionálních a technických branží, jazykové programy a programy pro přechod na druhý nebo třetí ročník univerzity. V provincii Quebec nabízejí instituce Cégep na úrovni vysoké školy diplomové programy orientované na zaměstnání nebo dvouleté předuniverzitní programy, které jsou předpokladem pro kvalifikování se k přijetí na univerzitu. Také existují vyšší odborné školy orientované na zaměstnání. Jsou to školy v soukromém vlastnictví a soukromě provozované, které studenty připravují pro pracovní trh po krátkém výukovém období.
U zahraničních studentů studujících angličtinu jsou velmi oblíbené jednoroční certifikační programy, i když roste obliba i specializovaných dvou nebo tříletých diplomových programů, které mohou zahrnovat povolání od údržby letadel po počítačové programování.
Vyšší odborné školy si určují své vlastní požadavky na přijetí a školné a svůj vlastní systém akceptace zahraničních dokladů. Avšak postup přijetí na vyšší odbornou školu je ve většině provincií podobný, s výjimkou Ontaria, kde žádost musí projít Službou Ontaria pro žádosti na vyšší odbornou školu. Ve všech ostatních provinciích podávají studenti přihlášky přímo na vyšší odbornou školu dle své volby a pak se podrobí přijímacímu řízení zahrnujícímu stanovení kvalifikace a jazykové znalosti.
Univerzity
Pokud se jedná o studium ukončené diplomem, poskytují kanadské univerzity vysoce kvalitní vzdělání a s více než 100 univerzitami, nabízejícími přes 10 000 programů pro studenty a absolventy. Univerzitní tradice v Kanadě sahá do doby před více než 300 lety, kdy roku 1633 byl založen Seminaire de Québec, předchůdce Université Laval. Ačkoli vývoj kanadských univerzit většinou sledoval britské a francouzské vzory, je nyní dominantní americký vliv. Většina univerzit je veřejně financována, i když je zde několik málo soukromých institucí.
Studium pro absolventy a studenty je nabízeno ve všech oblastech spolu s odborným výcvikem. Podobně jako u vyšších odborných škol a středního školství zde není žádný celostátní systém řídící univerzity a financování institucí spočívá především na vládě provincie.
Všechny univerzity nabízejí výuku v angličtině a francouzštině jako druhém jazyku. Ale některé kanadské univerzity nabízejí základní kurzy jen v angličtině nebo francouzštině, zatímco jiné univerzity nabízejí kompletní dvoujazyčnou výuku.
Do studijních programů se nastupuje po ukončení stupně 12 na vyšší střední škole a obvykle trvají čtyři roky. Avšak v Quebecu končí studenti střední školu o rok dříve ve stupni 11 a musí pak absolvovat dva roky školy Cégep než nastoupí do tříletého studijního programu ukončeného diplomem.
Akademický rok obvykle trvá od září do dubna. Některé instituce mají systém semestrů nebo trimestrů, což jim umožňuje přijímat studenty, kteří začnou studium v září, lednu nebo květnu.
Pro přijetí je potřeba, aby zahraniční studenti měli závěrečné zkoušky z příslušných předmětů (které jsou různé) a známky ze své domácí vysoké školy nebo mezinárodní hodnost bakaláře.
Způsob výuky na kanadských univerzitách podporuje studenty k aktivní účasti. Podle daného studijního programu se má student účastnit velkých nebo malých přednášek, seminářů nebo konferencí nebo výukových programů, které poskytují cíleněji zaměřenou formu výuky. Je běžné, že studenti, chtějící dosáhnout profesionální kvalifikace, se zapisují do kooperujících programů, kde kombinují akademické studium s pracovními zkušenostmi, protože stráví jeden semestr na kampusu, po kterém následuje jeden semestr práce na plný úvazek v profesi související se studijním oborem.
Tento program není běžně dostupný pro zahraniční studenty, protože studenti mají statut cizinců potřebujících pro práci v Kanadě zvláštní víza. Studenti ve specializovaných programech, jako je strojírenství, počítačové vědy, film, žurnalistika nebo studium komunikace, často chodí na stáže.
Pro ICM NIDM MŠMT zpracovala Mgr. Julie Čákiová Datum: 30.4.2007 Zdroj: http://www.canada.cz/am3/asp/text.asp?pageID=IirJnQtU&lang=1
facebook: 
