Kdy máte nárok na pracovní volno

V práci vás mnohdy potkají situace, kdy potřebujete mít volno. Ne vždy je však nutné si kvůli tomu brát dovolenou. Zákoník práce totiž umožňuje čerpat i pracovní volno. Ovšem ne vždy je toto volno placené.

• Když jdete k lékaři

- pracovní volno s náhradou mzdy je vám poskytováno na dobu nezbytně nutnou

• Když doprovázíte partnera k lékaři

- máte nárok na jeden den s náhradou mzdy

• Jdete-li k lékaři s dítětem

- můžete čerpat až jeden den placeného volna

• Je-li přerušená doprava

- máte nárok na neplacené volno na dobu nezbytně nutnou (tzn. dokud nepojede dopravní prostředek, nebo se nebudete moci dostat do práce jiným způsobem)

• Když se budete vdávat či ženit

- máte nárok na dva dny pracovního volna, placený bude jen den obřadu, druhý den je bez náhrady mzdy

• Z nejbližších příbuzných, kteří se zúčastní vaší svatby mají nárok na den placeného volna

- vaši rodiče

• Jak je to s pracovním volnem, pokud vezete manželku do či z porodnice

- toto volno vám zaměstnavatel i zaplatí, ale jen po dobu nezbytně nutnou na přepravu

• Budete-li chtít zůstat u porodu

- máte nárok na pracovní volno, ale bez náhrady mzdy

• Stěhujete-li se z osobních důvodů

- máte nárok na dva dny neplaceného volna

• Pokud vám zemře manžel, druh nebo dítě

- můžete čerpat až tři dny placeného volna

• Zemře-li vám rodič či sourozenec

- máte nárok na jeden den placeného volna

• Zemře-li vám prarodič nebo vnuk

- můžete využít placeného volna po nezbytně nutnou dobu, maximálně však den

• Pokud se účastníte pohřbu spoluzaměstnance

- máte nárok na placené volno po dobu pohřbu

Dle § 191 zákoníku práce jsou důležitými osobními překážkami v práci na straně zaměstnance dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa, mateřská nebo rodičovská dovolená, ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti, nebo péče o dítě mladší než 10 let. Je pro ně typické, že s výjimkou prvního případu není zaměstnavatel povinen náhradu mzdy zaměstnanci poskytnout vzhledem k tomu, že je zaměstnanci vyplácena dávka nemocenského pojištění nebo státní sociální podpory. Druhou skupinu tvoří dle § 199 zákoníku práce tzv. jiné důležité osobní překážky v práci. Příloha nařízení uvádí demonstrativní výčet důvodů, pro které nemůže zaměstnanec konat svoji práci. Konkrétně jde např. o vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení, narození dítěte manželce/družce zaměstnance nebo třeba doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. Zákon přitom ukládá zaměstnavateli povinnost zaměstnanci pracovní volno udělit a zároveň má povinnost zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku podle § 199 zákoníku práce. Výjimkou, kdy tomu tak není, je pouze situace, kdy zaměstnanec neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, ve kterém mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce.

Pro ostatní situace, kdy zaměstnanec čerpá pracovní volno a které nejsou upraveny ani zákoníkem práce ani jeho přílohou, je právním základem obecná zásada pracovního práva stanovená §2 odst. 1 zákoníku práce. Ten uvádí, že práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upraveny odchylně od zákoníku práce, jestliže to zákoník práce výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Jinými slovy zaměstnavatel se zaměstnancem na čerpání pracovního volna a jeho podmínkách dohodnou.