Moje studium ve Španělsku

Už od srpna žiji na jihu Španělska, kde studuji na střední škole a bydlím v hostitelské rodině. Jsem tady součástí normálního denního života a vidím to tu z jiného pohledu než turista na dovolené. Pro svou cestu jsem si vybrala organizaci AFS a jsem ráda, že mi umožňuje poznávat a lépe se orientovat v životě tady ve Španělsku. Je to hodně zajímavá zkušenost a myslím, že z ní budu čerpat ještě mnoho let, možná i celý život.

Výjezdem do Španělska jsem sice ztratila rok školy, který budu muset v Čechách dohánět a také jsem přerušila některé vztahy s mými českými kamarády, ale naopak jsem se naučila nový jazyk, umím teď jednat s různými lidmi, zvládnu si sama řešit své problémy a také žádat o rady. Získala jsem nové kamarády a spoustu nových zážitků.

Byla jsem nejdřív dost nervózní z toho, jak se mi podaří se začlenit v nové škole, zvlášť kvůli jazykové bariéře (já neuměla španělsky a moji noví spolužáci odmítali mluvit anglicky) a byla mi moc milá přítomnost dvou německých studentek, které se nacházeli ve stejné situaci. Ale už po prvním měsíci jsem se cítila jistěji, v jazyce i ve společnosti spolužáků. Byla mi pak ale nabídnuta změna třídy na přírodní vědy, takže vše začalo od začátku, naštěstí studenti v mojí nové třídě byli velmi milí a hned první den mi udělali místo mezi sebou, abych nemusela sedět sama. Ještě teď se o mě dost starají a ochotně mi vysvětlují všechno, čemu nerozumím.

S mojí hostitelskou rodinou jsem moc spokojená, naše vztahy jsou téměř rodinné, ale o něco rezervovanější. Snažím se vyhovět jejich požadavkům a na nic si nestěžovat, což je někdy docela náročné, hlavně psychicky, ale i oni se hodně snaží, abych se u nich cítila dobře.

Od začátku jsem třikrát týdně chodila na volejbal a zbylé dny jsem trávila doma. Později mi místní tatínek omezil internet, což mě donutilo najít si na každý den nějakou činnost a půjčit si kolo, abych byla mobilní (a neutrácela tolik za autobus). Víkendy jsem dříve trávila s rodinou nebo s ostatními AFS studenty a dobrovolníky, teď už trávím více času i s kamarády.

A jak zvládám španělštinu? Když jsem přijela, uměla jsem pouze: „Hola, me llamo Zuzka. Tengo 17 aňos. Soy de la Republica checa y no hablo espaňol." a měla jsem velké štěstí, že jsem v rodině, kde umí všichni anglicky, což není v jižním Španělsku obvyklé, takže počáteční komunikace probíhala v angličtině. Ve škole jsem se ale musela domluvit španělsky, protože spolužáci už angličtinu tolik neovládají a navíc po mně učitelé vyžadují zapojení do výuky a plnění všech úkolů. Rodina i kamarádi mi ochotně vysvětlují každou nejasnost, takže teď už se bez problémů domluvím španělsky.

Ve studiu bych určitě chtěla nadále pokračovat po návratu do ČR.

Jak už jsem psala, na tento program jsem jela přes organizaci AFS a jsem s ní opravdu spokojená. Můžu se na všechny úplně spolehnout - nejen na moji kontaktní osobu, ale i na všechny ostatní dobrovolníky z AFS - s jakýmkoliv problémem mi vždy pomohli. Všechny AFS akce jsem si moc užila a patří k mým nejlepším zážitkům z tohoto roku.

Vrátím se domů bohatší o mnoho kamarádů, zážitků, zkušeností, vědomostí a kilogramů :-)

Zuzka

Vložila Eva Jogheeová, 13. května 2011