Nádorová onemocnění

Tělo produkuje celou řadu různých typů buněk. Normální zdravé buňky rostou a dělí se na nové podle potřeb organismu, a tento proces udržuje tělo zdravé. Někdy se však buňky začínají dělit a vznikají nové, i bez potřeby organismu. Vzniká tak masa nové tkáně, kterou nazýváme nádorem. Nádor může být benigní nebo maligní.

První skupina jsou nádory nezhoubné (benigní), které rostou většinou pomalu, bývají opouzdřené, většinou nevrůstají do okolích tkání a sousední struktury spíše jen utlačují. Nejpodstatnější je, že nepronikají do cév krevního nebo mízního řečiště a nezakládají druhotná ložiska - metastázy. Buňky, ze kterých se skládají, nebývají příliš odlišné od těch, z nichž vznikly. Pokud se tyto nádory podaří odstranit, většinou znovu nenarůstají. Benigní tumory jsou tak jen vzácně hrozbou ohrožení života.

Druhou skupinou, podstatně nepříznivější, jsou nádory zhoubné (maligní). Ty rostou rychle, některé z nich jsou neopouzdřené, ale i u opouzdřených pronikají dříve či později jejich buňky pouzdrem a vrůstají do okolních tkání, které ničí. Takovému šíření říkáme místní šíření nádoru. Brzy potom však agresivní buňky naruší stěny cév a šíří se do organismu cévní a mízní soustavou. Pokud jsou v daném místě příznivé podmínky pro jejich další dělení, vznikají metastázy. Šíření zhoubných buněk krevní nebo mízní cestou se nazývá metastazování.

Široce vžitý a stále hojně užívaný pojem rakovina považují onkologové z více důvodů za nešťastný. Odjakživa ho totiž obklopuje představa nevyléčitelnosti a neodvratné smrti, které předcházejí kruté bolesti a všelijaká jiná utrpení. Ač tomu tak už delší dobu není, obestírá nádorová onemocnění mýtus, jehož vyvrácení je jedním z hlavních, přitom však velmi obtížně řešitelných úkolů současných onkologů. Pojem v sobě navíc zahrnuje několik set onemocnění, která se však svými vlastnostmi a dopadem na osudy nemocných zásadně liší.

Zdroj: www.mou.cz 

Když nahlédneme do statistik WHO, čteme neradostné zprávy. V roce 2000 zemřelo celosvětově následkem nádorových onemocnění přes 6,2 miliónu osob. Ve stejném roce bylo prokázáno přes deset miliónů nových případů onkologických onemocnění. Na zemi žije 22,4 miliónu osob, které trpí různým druhem nádorového onemocnění. Odhaduje se, že pokud nedojde k zásadním opatřením v oblasti prevence a léčby, bude kolem roku 2020 ročně na onkologická onemocnění umírat deset miliónů lidí.

Znalosti o prevenci a léčbě onkologických onemocnění se v posledních létech podstatně prohloubily. S růstem počtu obyvatel této planety a prodlužující se délkou života se ale zvyšuje i počet nádorových onemocnění, která jsou každoročně prokázána. Jsou na předním místě příčin úmrtí ve vyspělých i rozvojových zemích, což celosvětově představuje 12,6 procenta úmrtí.

WHO uvádí, že mezi nejčastější nádorová onemocnění patří celosvětově nádory plic, prsu a tlustého střeva, nejčastější nádorová onemocnění končící smrtí jsou pak nádory plic, žaludku a jater. Nejčastější nádory u mužů v rozvinutých zemích jsou nádory plic, prostaty a tlustého střeva, zatímco v rozvojových zemích následují po nádorech plic nádory žaludku a jater. U žen ve vyspělých zemích jsou nejčastější nádory prsu, tlustého střeva a plic, zatímco v rozvojových zemích jsou to nádory prsu, gynekologické nádory a nádory žaludku.

Ve striktnosti statistického popisu současné situace pokračuje WHO i při výčtu možných preventivních opatření. A tam je lekce ještě o něco tvrdší. Za zvyšující se počet nádorových onemocnění si částečně můžeme sami. Kolem 43 procent úmrtí na nádorová onemocnění je podmíněno kouřením, nesprávnými stravovacími návyky a infekcemi.

WHO připomíná, že pokud nedojde k zásadním opatřením v oblasti prevence a léčby nádorových onemocnění, kolem roku 2020 přibude na této planetě ročně téměř 16 miliónů nových případů nádorových onemocnění a ročně bude na onkologická onemocnění umírat deset miliónů osob.

Zdroj: www.zdravotnickenoviny.cz/ (dostupné 29. 6. 2010)

Šest nejčastějších nádorových onemocnění

Šest nejčastějších nádorových onemocnění představuje téměř polovinu všech nově diagnostikovaných nádorů ve světě za rok. Celosvětově nejčastějším nádorem je karcinom plic, v minulosti typicky nádor vyššího věku, bohužel díky kouření se posunuje jeho výskyt do nižších věkových skupin. V roce 2000 se na výskytu nových nádorových onemocněních ve světě podílel 12,5 %. Až 90 % všech nádorů plic nějak souvisí s tabákem, tedy nejenom s kouřením, ale i s tzv. pasivním kouřením, šňupáním nebo žvýkáním tabáku. V zemích, kde poklesla spotřeba cigaret, se s určitým časovým posunem snížil i výskyt karcinomu plic.

Ačkoliv karcinom plic je absolutně nejčastějším nádorem na světě, neznáme způsob, jak spolehlivě odhalit časná stadia tohoto nádoru, která by se dala léčit. Když se u pacienta objeví zdravotní obtíže, bývá nádor již rozsáhlý a léčba, především operativní, bývá nemožná nebo její efekt je relativně méně úspěšný. Časná stadia nádorů plic bývají spíše náhodným nálezem při RTG vyšetření plic.

Dalším v pořadí co do častosti je karcinom prsu (10,1 %), a když si uvědomíme, že se týká v podstatě jen jedné poloviny lidstva, je jeho výskyt ještě dramatičtější. Bohužel se tento nádor objevuje v relativně nízkém věku, alespoň v porovnání s nádory mužskými. Vzestup výskytu začíná už kolem 35. roku života, nicméně maximální strmosti křivka dosahuje po 40. resp. po 45. roku věku.

Naštěstí tento nádor má při včasném záchytu většinou relativně dobrou prognózu. U nás se provádí skríningové vyšetření od 45 let věku ženy. Od tohoto věku má každá žena nárok na mamografické vyšetření prsou každé dva roky až do svých 69 let, kdy riziko již opět klesá. Ve vlastním zájmu by si každá žena měla toto hrazené vyšetření doplnit ještě o ultrazvukové vyšetření prsou. Navíc již od mládí by si ženy měly provádět samovyšetření prsou. O této technice by je měl poučit jejich ženský lékař.

Pokud se v rodině vyskytl karcinom prsu opakovaně, pak by žena měla být pod kontrolou již mnohem dříve, protože některé karcinomy prsu se objevují dědičně a většinou se v takovém případě objeví v nižším věku. Ženy z takových rodin by měly být trvale pod kontrolou lékařů ve specializovaných poradnách.

Neznáme mnoho rizikových faktorů, které ovlivňují výskyt karcinomu prsu. Nicméně je známo, že čím delší dobu žena kojí, tím menší šance na vznik karcinomu prsu má. Ženy, které mají první dítě až po třicítce, se vystavují poněkud vyššímu riziku vzniku karcinomu prsu.

Nádor, který celosvětově zaujímá místo třetí, je karcinom žaludku s 9,8 %. Nicméně ve většině rozvinutých zemí již od počátku 20. století jeho výskyt postupně klesá. Stále však zůstává problémem především některých zemí světa, jako je Japonsko nebo státy bývalého Sovětského svazu.

Jeho výskyt pravděpodobně souvisí se složením stravy, snad především s nedostatečnou tepelnou úpravou, resp. s konzumací syrové stravy a s tím spojeným výskytem chronických infekčních onemocnění trávicího traktu, především vlastního žaludku.

U nás se jeho výskyt pohybuje na relativně nízké úrovni, nicméně vzhledem k tomu, že stejně jako u karcinomu plic nemáme žádné signály nebo možnosti skríningových vyšetření, které by upozornily na časné stadium nádoru, je jeho perspektiva dosti nepříznivá, protože když se objeví obtíže, často nádor již prorůstá do svého okolí a ani operační zákrok nebývá úspěšný na dlouho.

Na čtvrtém místě se z hlediska častosti umístil kolorektální karcinom s 9,5 %. V podstatě jsou to dva nádory, v některých přehledech se uvádějí odděleně jako karcinom konečníku a karcinom tlustého střeva. U mužů je u nás výskyt obou těchto nádorů prakticky shodný, u žen mírně převažuje karcinom tlustého střeva. U mužů i u žen jsou u nás tyto nádory na druhém místě co do častosti výskytu. (U mužů dominuje karcinom plic, u žen karcinom prsu.)

Tyto nádory dolní části trávicího ústrojí mají při včasném záchytu relativně dobré vyhlídky na vyléčení. Proto se také u nás přistoupilo k zavedení skríningové metody, která by měla odhalit již počáteční stadia nádoru. Principem je odhalit tzv. okultní krvácení, stopy krve ve stolici, což právě může být první známka přítomnosti nádoru. Každý občan naší republiky starší 50 let má jednou za dva roky nárok na toto vyšetření. Odběr si provede každý sám doma, odběrovou soupravu poskytuje praktický lékař i s náležitým poučením. Bohužel zdrojů krvácení je ve střevech hodně, takže toto vyšetření dává často falešně pozitivní výsledky, takže je třeba vyšetření opakovat, případně následně ověřit endoskopickým vyšetřením.

I u tohoto nádoru známe jen některé rizikové faktory, či spíše faktory, které snižují riziko vzniku nádoru dolní části trávicí trubice. Samozřejmě se uplatňují faktory spojené opět se stravou a jejím složením. Naše strava by měla obsahovat dostatek vlákniny, ale nic se nesmí přehánět. Jedním z nejvýznamnějších ochranných faktorů je normální váha a dostatek tělesného pohybu. Naopak riziko vzniku těchto nádorů výrazně stoupá u lidí obézních a u lidí, kteří mají nedostatek tělesného pohybu.

S mírným odstupem pak přehled nejčastějších nádorů na světě uzavírají karcinom jater (5,8 %) a karcinom čípku děložního (5,2 %).

Karcinom jater u nás patří opět ke vzácnějším nádorům na rozdíl od rozvojových zemí, kde především v jihovýchodní Asii patří k jednomu z nejčastějších nádorů.

U nás se naštěstí nevyskytují nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik tohoto nádoru, a to je chronická infekční žloutenka B a C, jaterní parazité a konzumace potravin kontaminovaných plísněmi, konkrétně produktem jedné z plísní - aflatoxinem.

Naopak poslední z této skupiny nádorů se u nás vyskytuje, i když by tomu tak nemuselo být. Karcinom děložního čípku je typicky spojován s chronickými infekcemi ženského pohlavního ústrojí, a ty se opět spojují s častým střídáním partnerů, zvláště pokud se objeví u žen, které ještě nerodily. V tomto případě se nejedná o známé pohlavní choroby, ale o choroby, jejichž projevy nejsou většinou nijak nápadné, a proto nepřivedou "nositelku" k lékaři, často jsou způsobovány viry, což poněkud znesnadňuje jejich stanovení i léčbu.

Vzhledem k tomuto nejvýznamnějšímu rizikovému faktoru se onemocnění může objevit velmi brzy, již po 20. roce věku. Nicméně toto onemocnění má rovněž velmi dobrou prognózu, neboť lze odhalit již stadium před vznikem nádoru, tzv. prekancerózu, následný zákrok je velmi šetrný a nijak radikální, takže ženu nijak neomezuje v jejím dalším životě.

V případě tohoto onemocnění se nehovoří u nás o skríningu, protože každá žena by měla jednou ročně navštívit svého gynekologa, a ten při běžné prohlídce by měl provést toto nezatěžující vyšetření na přítomnost tzv. prekancerózy. Problémem je, že řada žen nepovažuje návštěvu gynekologa za nutnou, a když se objeví obtíže, opět může být už pozdě.

Často se diskutuje o řadě dalších rizikových faktorů. Jedním z nejčastěji zmiňovaných je alkohol. Nadměrná konzumace alkoholu patří k nejvýznamnějším rizikovým faktorům ve výživě člověka a může se podílet na vzniku řady nádorových onemocnění, často společně s kouřením.

Z toho, co jsme si řekli o celosvětově nejvýznamnějších nádorech, vyplývá, že ačkoliv o rizikových faktorech většiny nádorů toho víme bohužel příliš málo, můžeme z dosavadních znalostí shrnout, že 15 až 30 % nádorů na světě má na svědomí tabák, na vzniku 10 až 25 % nádorů se pravděpodobně podílejí chronické infekce a na 15 až 30 % se podílí pravděpodobně naše výživa. A všechny tyto tři nejvýznamnější příčiny vzniku nádorových onemocnění jsou, pokud ne přímo odstranitelné, tak tedy alespoň ovlivnitelné, přinejmenším v rozvinutých, ekonomicky vyspělých zemích, mezi které se počítáme.

Zajímavé weby věnující se problematice nádorových onemocnění:

www.mou.cz - Masatykýv onkologický ústav v Brně

www.linkos.cz - Česká onkologická společnost

www.lpr.cz - Liga proti rakovině

(odkazy dostupné 29. 6. 2010)

 
 
Zdroj: http://sz.ordinace.cz/lekce_uvod.php?lekce=8 
Zdroj: Internet
Datum: 8.6.2006
Poslední aktualizace: Barbora Bělíková, březen 2017

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26
27
28
29
30
1
2
 
 
 
 
 
 
 
3
4
5
6
7
8
9
 
 
 
 
 
 
 
10
11
12
13
14
15
16
 
 
 
 
 
 
 
17
18
19
20
21
22
23
 
 
 
 
 
 
 
24
25
26
27
28
29
30
 
 
 
 
 
 
 
31
1
2
3
4
5
6