Na co se nejvíc ptáte...
Na této stránce přinášíme nejčastější dotazy z oblasti práce v ČR. Nenajdete-li zde odpověď na Vaši otázku anebo si nebudete vědět s něčím rady, napište na info@nicm.cz. Pokusím se Vám pomoci.
Je mi 16 let a rád bych si našel nějakou brigádu.
Co se zaměstnávání mladistvých (tedy osob ve věku 15–18 let) týče, je dobré vědět několik věcí.
1. Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému vývoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči.
2. Mladiství do 18 let smějí pracovat 40 hod. týdně, max. 8 hod. denně.
3. Zákoník práce uvádí kategorie prací, které jsou mladistvým úplně zakázány. Jsou to např. práce vykonávané pod zemí, dále práce, které jsou nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé zdraví mladistvých či při kterých jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu.
4. Mladiství nesmějí pracovat přesčas a v noci.
Kde hledat brigádu?
Většina tištěných deníků pravidelně uveřejňuje inzeráty s nabídkou a poptávkou práce. Některé vydávají celé přílohy, které jsou na práci zaměřené – v přílohách jsou nejen inzeráty, ale i různé rady k hledání práce, pracovnímu právu apod. Najít brigádu lze také prostřednistvím personální agentury (seznam pražských zprostředkovatelů najdete ZDE) anebo pomocí internetu (portály s nabídkou brigád a webové stránky pracovních agentur jsou k dispozici ZDE).
Je možné při studiu pracovat? Má student na pracovním trhu nějaké výhody/nevýhody?
Práce při studiu je samozřejmě možná. Na trhu práce však studenti zvýhodněni nejsou.
V rámci dohody o provedení práce mohou ročně odpracovat pouze 150 hodin, pak už za ně firma musí platit zdravotní a sociální pojištění.
V současné době pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti zakládá povinnost odvádět z příjmů částky na zdravotní pojištění (4,5% z hrubé mzdy) a sociální zabezpečení (6,5% z hrubé mzdy) a zálohu na daň ze závislé činnosti. Zdaňování příjmů studentů je, stejně jako jiných pracovníků, upraveno zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Při studentském pracovním poměru se předpokládá, že student podepíše řádnou pracovní smlouvu, příp. dohodu o práci konané mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti) a dodá potvrzení o studiu. Poplatník–student si může odečíst od daně za zdaňovací období slevu na dani ve výši 4 020 Kč za rok (poměrnou částku při kratším zdaňovacím období, např. měsíčně 335 Kč). Tuto slevu na dani však může uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele. Podmínkou pro odpočet slevy na dani je podepsané prohlášení („růžový papír"), potvrzení školy o soustavné přípravě na budoucí povolání pro příslušný školní rok a v případě studia v cizině i rozhodnutí MŠMT o tom, že studium na střední nebo vysoké škole v zahraničí je postaveno na úroveň studia v ČR. V případě, že pracovník prohlášení u zaměstnavatele nepodepsal, zdaní se příjmy studenta (které jsou do maximální výše 5 000 Kč měsíčně) srážkovou daní 15%. Při příjmu nad 5000 Kč se uplatňuje daň ve stejné výši, tentokrát však již formou zálohy. Pro zaměstnance je lepší prohlášení podepsat. V tomto případě mu zaměstnavatel sráží zálohou daň, a díky tomu lze provést roční zúčtování záloh daně či si podat daňové přiznání, čímž lze část odvedených záloh daně získat zpět. Toto však již nelze provést v případě, že je odvedena srážková daň! A co je ještě důležité, v tomto případě může zaměstnavatel uplatňovat při výpočtu daně slevy na dani a to jak na poplatníka, tak pokud student donese potvrzení ze školy, také slevu na studenta.
Koho je vlastně možné považovat za studenta? Zjednodušeně lze říci, že je to osoba, která se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole, nejdéle však do 26 let věku (u doktorandů do 28 let).
Jsem absolvent SŠ a nemůžu najít práci. Mám se přihlásit na úřad práce? K čemu je to dobré?
Platí, že absolvent střední školy má statut studenta až do 31.8. školního roku, v němž úspěšně ukončil studium. (Absolventi, kteří studium přerušili či nedokončili, se od data ukončení či přerušení studia již za studenty nepovažují.) Do konce prázdnin za tyto studenty platí zdravotní pojištění stát a také rodiče mohou pobírat ještě i v tomto období příslušné sociální dávky. Evidence je důležitá v tom směru, že s ukončením studia za vás stát přestává platit pojištění; zaregistrováním na ÚP na něj tato povinnost znovu přechází. Navíc doba, po kterou jste zaevidovaný, se započítává na důchod.
Na úřadu práce se občan eviduje podle místa svého trvalého bydliště. Jako uchazeč o zaměstnání máte právo na zprostředkování vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a hmotné zabezpečení. Počítejte ale s tím, že s úřadem musíte spolupracovat, např. docházet na pravidelné schůzky, musíte přijmout vhodné zaměstnání, pokud vám bude nabídnuto atd. Je důležité si uvědomit, že i když jste v evidneci ÚP, je vhodné zaměstnání hledat aktivně. Tipy, kde všude můžete zaměstnání hledat, najdete např. na našich stránkách ZDE. Při hledání práce se nezapomeňte zeptat svých známých a příbuzných, jestli o něčem nevědí.
Mám jako absolvent SŠ nárok na podporu v nezaměstnanosti?
K tomu, abyste jako absolvent měl nárok na podporu v nezaměstnanosti, musíte, stejně jako ostatní občané, splnit základní podmínku pro přiznání podpory, to je v posledních třech letech odpracovat alespoň 12 měsíců. Do odpracované doby se přitom započítává jen taková výdělečná činnost, která zakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (tzn. pracovní poměry, dohody o pracovní činnosti, samostatná výdělečná činnost). Pokud jste měl uzavřen pracovní poměr, předložíte úřadu práce při žádosti o podporu zápočtový list. Pokud jste pracoval na základě dohody o pracovní činnosti, nechte si vystavit potvrzení o výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti s uvedením, po jakou dobu bylo odváděno pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že jste se věnoval samostatné výdělečné činnosti, musíte doložit dobu placení pojistného potvrzením z okresní správy sociálního zabezpečení.
Nemáte-li nárok na podporu v nezaměstnanosti, můžete zažádat o příspěvek na živobytí. O příspěvek se žádá na pověřených obecních úřadech. Jejich seznam lze nalézt na http://portal.mpsv.cz/soc/hn/local.Příspěvek na živobytí je dávkou pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby, resp. společně posuzovaných osob. Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi, pokud její příjem, resp. příjem společně posuzovaných osob, nedosahuje částky živobytí. Při stanovování výše dávky se vychází z celé řady okolností. Rozhodující je např. jak dlouho dávku pobíráte, váš příjem, příjmy společně posuzovaných osob, vaše snaha o navýšení příjmu a zlepšení finanční situace apod. Nelze proto uvést konkrétní výši dávky, která v takovém případě náleží, ani zda budete mít na tento příspěvek nárok.
Jaký je rozdíl mezi dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce?
Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Musí obsahovat druh sjednané práce, rozsah pracovní doby (práce nesmí přesáhnout polovinu stanovené týdenní pracovní doby – cca 20 hodin týdně) a dobu, na kterou se dohoda uzavírá. Při uzavření dohody o pracovní činnosti nevzniká nárok na dovolenou, na náhradu mzdy při překážkách v práci, na náhradu cestovních výdajů, ale je možno je výslovně v dohodě upravit na základě návrhu kterékoliv ze smluvních stran. Nelze to však domluvit výhodněji, než by vyplývalo z pracovního poměru. Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na sociálním a zdravotním pojištění v těch kalendářních měsících, ve kterých byl zúčtován započitatelný příjem alespoň 400 Kč.
Dohoda o provedení práce se uzavírá písemně nebo ústně. Jedná se o výkon individuálně určeného úkolu, přičemž není podstatné zda se jedná o jednorázový úkol nebo o opakující se činnost. Zákoník neupravuje, co musí dohoda obsahovat, obvykle ale obsahuje pracovní úkol, odměnu a dobu, v níž má být pracovní úkol proveden (dle Zákoníku práce nesmí překročit 150 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele).
Musí být v pracovní smlouvě uvedena výše platu?
Pracovní smlouva musí být sepsána písemně. Dle Zákoníku práce musí obsahovat druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán (ve státní správě jsou přesně dané pozice, tzv. katalog prací, a s tím spojené platové výměry), místo výkonu práce (obec a organizační jednotku nebo jinak určené místo), den nástupu do práce (vznik pracovního poměru).
Mimo výše uvedených náležitostí musí samozřejmě pracovní smlouva obsahovat i běžné náležitosti písemných právních úkonů, tedy jednoznačnou identifikaci účastníků, podpisy smluvních stran atp.
Pracovní smlouva obvykle dále obsahuje dobu trvání pracovního poměru, tzn. zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou nebo o pracovní poměr na dobu určitou (ve druhém případě je ve smlouvě uvedeno přesné datum ukončení pracovního poměru), ujednání o zkušební době (zkušební doba může trvat maximálně 3 měsíce) a mzdová ujednání.
Pracovní smlouva může také obsahovat tzv. konkurenční doložku, souhlas zaměstnance konat služební cesty či může být ujednána kratší pracovní doba
Změny pracovní smlouvy mohou být učiněny jedině po vzájemné dohodě.
Může mě zaměstnavatel propustit ve zkušební době, když jsem na nemocenské?
Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel však nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.
Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede dnem skončení pracovního poměru.
Jak by měl vypadat životopis/motivační dopis?
Rady a tipy pro sepsání strukturovaného životopisu a motivačního dopisu, včetně vzorů, najdete např. na našich stránkách:
Může se mě zaměstnavatel při výběrovém řízení ptát, kdy plánuju mít děti?
Otázky, které vám na interview položí, by se měly týkat pouze předpokladů pro výkon dané pracovní pozice. Co dělat, pokud dostanete otázku, která není v souladu s tímto pravidlem? Nejčastěji se otázky, které jsou považované za potenciálně diskriminační, týkají rodinného stavu, rodičovství nebo věku. Např.:
Jaká je Vaše sexuální orientace?
Jste věřící?
Kdy se budete ženit/vdávat?
Za jak dlouho plánujete rodinu?
Jsou Vaše děti často nemocné? Kdo se o ně v případě němoci postará?
Kde je zaměstnán Váš manžel/Vaše manželka, přítel, přítelkyně?
Jaké politické straně fandíte?
Jste členem nějaké sekty?
Jak jste na tom zdravotně?
Kolik měříte?
Kolik vážíte? aj.
Jak na takovou otázku reagovat?
Můžete samozřejmě odpovědět podle pravdy. Zároveň můžete poukázat na to, že tato otázka ale nesouvisí s pracovní pozici a poté odvést řeč jinam. V tomto případě se vystavujete “riziku”, že pravdivá odpověď bude ve váš neprospěch.
Můžete odmítnout odpovědět s vysvětlením, že otázku považujete za irelevantní. Můžete poukázat na příslušná ustanovení zákoníku práce a změnit téma. Pravděpodobně tímto přístupem ale navodíte konfrontační atmosféru. Jakkoliv jste v právu, můžete zapůsobit jako nekooperativní člověk a personalistovi se znelíbit.
Vyvrátit pochybnosti je nejlepší způsob, jak poskytnout personalistovi či manažerovi informace, které chce a potřebuje znát, ujistit ho, že jeho případné obavy nejsou namístě, aniž byste odpovídali přímo na jeho dotaz. Takto prokážete jednak svou velkorysost, jednak schopnost promyšleně jednat v zátěžové situaci.
Otázky, které by Vám personalisté nebo konzultanti personálních agentur neměli položit z důvodu možné diskriminace, upravuje Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.
facebook: 
