Nepřítomnost v práci z důvodu školení a studia při zaměstnání

Zvyšování kvalifikace je tzv. neplacenou překážkou v práci na straně zaměstnance, naopak účast na školení a studiu při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě je výkonem práce, za který přísluší zaměstnanci mzda.
Pro správné pochopení této problematiky je třeba správně rozlišovat  pojmy  zvyšování a prohlubování kvalifikace.

 

Zvyšování kvalifikace, představované účastí na školení a studiu při zaměstnání, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon práce sjednané v pracovní smlouvě, je překážkou na straně zaměstnance (§ 126 odst.1 ZP). Zvýšením kvalifikace se rozumí též její získání nebo rozšíření (§ 142b odst.1 ZP). Zvyšování kvalifikace nelze zaměstnanci nařídit.

Účast na školení a studiu při zaměstnání za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě je výkonem práce, za který přísluší zaměstnanci mzda (§ 126 odst.2 ZP).  Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování (§ 141a ZP). Prohubování kvalifikace patří k povinnostem zaměstnance, a proto účast na takovém školení či studiu může zaměstnavatel nařídit. Neomluvená neúčast na něm bude tedy posuzována stejně jako neomluvená pracovní absence.

Zvyšování kvalifikace je tzv. neplacenou překážkou v práci na straně zaměstnance.  Zaměstnavatel však může zaměstnanci, který si zvyšuje kvalifikaci, poskytovat pracovní úlevy a hmotné zabezpečení (podle vyhl. č.140/1968 Sb., v platném znění), je-li předpokládané zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele. Poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení však není ani v tomto případě povinností zaměstnavatele. Pokud je však už začne zaměstnanci poskytovat, a to buď na základě dohody o zvyšování kvalifikace (srov. § 143 ZP) nebo bez jejího uzavření, může jejich poskytování zastavit pouze z důvodů uvedených v zákoně. Jde o případ, kdy se zaměstnanec stane  dlouhodobě nezpůsobilým  pro výkon práce, pro níž si zvyšuje kvalifikaci - za těchto okolností lze ještě poskytovat neplacené pracovní volno.  Druhý důvod spočívá v tom, že zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu  podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.

Školit se nebo studovat za účelem zvýšení kvalifikace může zaměstnanec i v případě, že její zvýšení není v souladu s potřebou zaměstnavatele (např. studovaný obor není z hlediska potřeb zaměstnavatele využitelný). V tom případě  není sice zaměstnanci poskytováno pracovní volno a hmotné zabezpečení, ale zaměstnavatel může zaměstnanci vyjít vstříc při úpravě pracovní doby, poskytování neplaceného volna, dovolené apod.

Pracovní úlevy a hmotné zabezpečení zaměstnanců při účasti na školení a studiu při zaměstnání za účelem zvyšování kvalifikace, které nejsou upraveny právním předpisem  (vyhl. č.140/1968 Sb.), lze stanovit v kolektivní smlouvě vyššího stupně. V ní lze také stanovit příznivější podmínky poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení než stanoví právní předpis. Náhrada mzdy však nesmí překročit výši průměrného výdělku a náhrada cestovních výdajů výši stanovenou pracovněprávními předpisy (zák.č.119/1992 Sb.). Pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit či příznivěji upravit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy (srov. § 126 odst.4 ZP). Účinnost tohoto opatření, které je velmi potřebné s ohledem na již nevyhovující úpravu vyhl. č.140/1968 Sb., značně omezuje skutečnost, že uvedenou úpravu lze provést výhradně na úrovni kolektivní smlouvy vyššího stupně.

 

Zdroj: HRPORTAL.CZ

Přidala: A.Náglová, březen 2011