Psychické poruchy

Maniodepresivní psychózy

Bipolární afektivní porucha (známá také jako maniodepresivní psychóza) postihuje přibližně jednoho ze sta dospělých jedinců. Nemoc se nevyhýbá nikomu, žádnému věku, povolání, rase či inteligenci a může se objevit předcházena varovnými signály nebo bez nich. Je důležité uvědomit si, že jde nemoc, nikoliv o lenost, nedostatek vůle, slabošství nebo naopak o nezodpovědnost, snahu ublížit či poškodit druhé. Naštěstí jde o záležitost v dnešní době dobře léčebně ovlivnitelnou. Moderní terapie vede k uzdravení celé řady nemocných! Situace je však komplikována tím, že mnoho jedinců nevyhledá lékařskou pomoc. Buď proto, že si neuvědomují, že za jejich potížemi může stát lékařsky ovlivnitelný problém, nebo o tom vědí a stydí se to přiznat a doufají, že „to rozchodí" a překonají sami. Velká část z nich nevěří, že existují možnosti, jak jim účinně pomoci a nutí se překonávat příznaky silou vůle, což je v období rozvinuté nemoci prakticky nemožné.

 

Deprese

Deprese je pravděpodobně nejčastější psychiatrická porucha. Ačkoli se v odborné literatuře udává různý výskyt, pravděpodobně nejspolehlivější představu o rozsahu problému lze získat z velikých epidemiologických studií. Z nich víme, že nejde v žádném případě o vzácnou poruchu. Riziko vzniku onemocnění, tedy celoživotní prevalence, je v Evropě 8,5% z celkové populace. Nápadné jsou rozdíly ve výskytu mezi muži a ženami - u žen je to 10%, u mužů okolo 6,5%, obvykle se udává poměr ve výskytu 2:1 v neprospěch žen.

Somatoforormní poruchy

Pro tuto skupinu poruch je charakteristická přítomností tělesných příznaků bez prokazatelných organických patologických změn.

Dissociativní poruchy

Společným rysem poruch v této skupině je částečná nebo úplná ztráta normální integrace mezi vzpomínkami na minulost, vědomím identity a bezprostředních pocitů a ovládáním po

Stresové reakce, poruchy přizpůsobení

Pro tyto poruchy je typické, že navazují na mimořádně stresující životní zážitek, který vyvolal akutní stresovou reakci, nebo vznikají v době významné životní změny, vedo

Obsedantně kopulzivní poruchy

Podstatným rysem obsedantně kompulzivních poruch, jsou opakovaně se vyskytující obsedantní myšlenky nebo nutkavé akty.

Jiné úzkostné stavy

Vedle známých fóbií, existují i jiné typy úskostných stavů. Je to především Neursteni atakzvaný Depersonalizační a derealizační sysndrom.

Fóbie

Skupina poruch, u nichž je úzkost vyvolána určitými situacemi nebo objekty vně pacienta, které běžně nejsou nebezpečné. Pacient se proto těmtosituacím a objektům vyhýbá nebo je snáší s pocitem hrůzy. Pacientův zájem se může soustředit na jednotlivé symptomy, např. palpitace nebo pocity na omdlení a často se přidružuje sekundární strach ze smrti, ze ztráty sebekontroly nebo ze „zbláznění". Úzkost se nezmírní, i když si osoba uvědomuje, že ostatní nepokládají danou situaci za nebezpečnou nebo hrozivou. Už pouhé pomyšlení, že se dostane do fobické situace, vyvolá úzkost.Fobická úzkost se často vyskytuje společně s depresí. Dříve existující fobická úzkost se téměř vždy zhoršuje při současně probíhající depresivní fázi. Většina fobických poruch, s výjimkou sociálních fobií, je častější u žen.

Obecné informace - neurotické poruchy

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy jsou různorodou skupinou psychických poruch, u kterých bývá v popředí úzkost a její tělesný doprovod. Tyto poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako různé kombinace tělesných a psychických projevů úzkosti, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Úzkost se u těchto poruch může objevovat buď v náhlých záchvatech či typických situacích nebo jako trvalý fluktuující stav. Mohou se také projevovat jen tělesnými příznaky, kdy si člověk své úzkosti není vědomý.

Obecné informace

Pojem psychické poruchy je velmi široký a jejich definice je velmi nejednotná. Patří tam i problémy, které zároveň zasahují do oblasti sociálně-patologických jevů (například poruchy příjmu potravy), nebo jsou nějakým sociálně-patologickým jevem vyvolané (například alkoholové demence, poruchy způsobené drogovou či jinou závislostí)