Podpora v nezaměstnanosti zpřísní.

Další zpřísnění pravidel pro podporu v nezaměstnanosti od roku 2012 schválili poslanci vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

O jeden rok se má zkrátit takzvané rozhodné období, důležité pro nárok na podporu.

Podporu má dostávat jen uchazeč o zaměstnání, který pracoval v součtu alespoň 12 měsíců během posledních dvou let (před zařazením do evidence úřadu práce).

Dosud stačí, když dvanáctiměsíční minimum splní během předchozích tří let.

Standardní délka ani výše podpory se oproti předchozímu roku nezmění.

Lidé do 50 let věku mohou dostávat podporu po dobu pěti měsíců, lidé od 50 do 55 let ji mohou pobírat osm měsíců a lidé nad 55 let až jedenáct měsíců. Jde o takzvanou podpůrčí dobu.

První dva měsíce dostanou nezaměstnaní 65 procent průměrného čistého měsíčního výdělku z předchozího zaměstnání. Za měsíc mohou dostat maximálně 0,58 násobek průměrné mzdy v České republice, což v roce 2011 znamená nejvýše 13 280 korun.

Další dva měsíce klesne podpora na 50 procent dřívějšího výdělku a zbytek podpůrčí doby pak uchazeč dostane jen 45 procent.

Při rekvalifikaci se podpora zvyšuje na 60 procent dřívějšího výdělku, maximem je 14 883 korun měsíčně (v roce 2011).

Po skončení podpůrčí doby (pět, osm nebo jedenáct měsíců) už nezaměstnaný získá jen sociální dávku ve výši životního minima, tedy necelých 3200 korun. Nevykazuje-li požadovanou aktivitu, dostane jen existenční minimum, tedy 2020 korun. Tato minima se od roku 2012 zřejmě zvýší.

Od třetího měsíce pobírání podpory by uchazeči o zaměstnání měli nově vykonávat veřejnou službu, pokud jim to úřad práce „nabídne", a to v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby - tedy až 20 hodin týdně.

Veřejnou službou se rozumí pomoc obci, zejména při "zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty veřejných prostranství či pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče" - vedle úklidu tedy třeba i činnosti dřívějších „civilkářů".

Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.
Kdo bez vážného důvodu tuto činnost odmítne, přijde o podporu v nezaměstnanosti.

Nedostane přitom od státu ani dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší. Také na ně totiž nebude mít nárok člověk, který odmítne veřejnou službu..

I lidé, kteří jsou nezaměstnaní jen krátce, budou muset nově přijmout nabídku veřejně prospěšné práce. Za ně sice - oproti veřejné službě - náleží mzda, ta je ale vzhledem k rozsahu a charakteru práce nepatrná.

Dosud bylo potřeba, aby tyto práce odpovídaly nejen zdravotnímu stavu uchazeče, ale také jeho kvalifikaci. Od roku 2012 má právě druhá z podmínek - kvalifikace - odpadnout.
Nová pravidla přitom přinesou následující "past":

Pokud uchazeč takovou práci přijme, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Už od letošního roku totiž vláda zrušila možnost alespoň malého přivýdělku k podpoře.
Člověk, který za veřejně prospěšné práce (v rozsahu jen pár hodin měsíčně) dostane paradoxně třeba i mnohem méně peněz, než by dostal jako podporu v nezaměstnanosti. Podle Drábka nicméně může požádat ještě o dávky v hmotné nouzi, tedy pomoc pro nejchudší.

Jestliže uchazeč takovou práci bez vážných důvodů odmítne, bude na tom ale ještě hůře: Nejenže přijde o podporu v nezaměstnanosti, ale nedostane přitom ani minimální odměnu (za veřejně prospěšnou práci) a zanikne mu i nárok na dávky hmotné nouze.

Přísnější budou úřady práce i k lidem, kteří si "neváží" jimi zprostředkovaného zaměstnání.

Dosud přijde o podporu jen ten, kdo takto zprostředkovanou práci předem odmítne.

Nově hrozí sankce i tomu, kdo do ní sice nastoupí, ale do půl roku dobrovolně skončí (podá výpověď nebo odejde dohodou).
A také tomu, kdo z takového zaměstnání dostane výpověď kvůli porušení pracovních povinnosti zvlášť hrubým způsobem.

Vláda tím chce omezit zneužívání systému. Někteří uchazeči totiž sice do zprostředkovaného zaměstnání nastoupí, ale jen proto, aby krátce poté skončili a mohli znovu čerpat podporu.

O opětovné zařazení do evidence úřadu práce, a tedy i podporu v nezaměstnanosti budou tito lidé moci požádat až po uplynutí šesti měsíců. ¨Lhůta se nicméně začne počítat ode dne nástupu do takto ukončeného zaměstnání, nikoliv až ode dne jeho ukončení.

Výjimkou jsou opět „vážné důvody" - pokud je úřad práce uzná, uchazeč o podporu nepřijde.

Někteří nezaměstnaní se budou muset hlásit v předem určených termínech na poště, přesněji na kontaktním místě Czech Point nejblíže místu trvalého bydliště.

Ministr Drábek tím chce zamezit nelegálnímu zaměstnávání - lidé by se totiž museli osobně dostavit v termínech odpovídajících standardní pracovní době.

Přesný čas další návštěvy se přitom uchazeč o zaměstnání dozví maximálně tři dny předem. Tím se má ztížit jeho případná dohoda s firmou, u níž pracuje "na černo".

Do nového systému má být zapojena vždy zhruba dvacetina nezaměstnaných, zdaleka se tedy nedotkne všech uchazečů.

Vybraní lidé se budou muset dostavit na poštu nejvýše dvakrát týdně a maximálně po dobu tří měsíců..

Konkrétní osoby vybere úřad práce podle kritérií určených vnitřním metodickým pokynem ministerstva.

Půjde například o dlouhodobě nezaměstnané, uchazeče s opakovanou evidencí (ti, kdo byli v posledních šesti měsících evidováni na úřadu práce dvakrát a více) nebo uchazeče, kteří měli v posledních šesti měsících zaměstnání kratší než deset dní.

Podle dřívějších informací se úřady více zaměří také na mladistvé uchazeče do 26 let věku či absolventy.

Neomluvená neúčast může vést k vyřazení uchazeče z evidence a odebrání podpory.  

Výjimkou jsou vážné, omluvitelné a prokázané důvody - mezi ně patří zejména pohovor ohledně nové práce nebo nemoc. Na doručení omluvenky má člověk osm kalendářních dní od termínu.

Omluvenkou mohou být i jiné "vážné důvody", definované zákonem o zaměstnanosti. Souvisí mimo jiné s nezbytnou osobní péčí o dítě ve věku do čtyř let nebo docházkou dítěte do školky či školy.

Další změnou je možnost převést zprostředkování zaměstnání z úřadů práce na pracovní agentury.

Ty za to budou dostávat za každého uchazeče 5000 korun, za jeho umístění 1250 korun a za jeho setrvání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně šesti měsíců dalších 500 korun.

Ministerstvo odhaduje, že náklady spojené s tímto sdíleným zprostředkováním dosáhnou 180 milionů korun za zhruba 90 tisíc lidí.

vinka se má týkat především obtížně umístitelných uchazečů o práci, převedeni na pracovní agenturu by měli být jen se svým souhlasem.

Dohoda mezi úřadem práce a agenturou práce má obsahovat i účinné nástroje pro kontrolu takto prováděného zprostředkování zaměstnání.

Zlepšení čeká na studenty denního studia.

Od příštího roku zřejmě získají nárok na výplatu podpor v nezaměstnanosti.

Podmínkou bude, že předtím pracovali a přispívali na sociální pojištění.

Vláda tím chce odstranit nerovný stav, kdy studenti sice platí příspěvky státu podobně jako jiní zaměstnanci, ale po ztrátě práce nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti ani na úhradu rekvalifikace. Pokud jsou navíc starší 26 let, musí si také sami platit zdravotní pojištění.

Uchazeč o zaměstnání dostane nově možnost vybrat si poskytovatele rekvalifikace.

Pro tento případ bude stanoven maximální limit úhrady ceny (úřad zaplatí maximálně 50 tisíc korun za tři kalendářní roky).

Zájemce navrhne takový kurz úřadu práce a ten zvolenou rekvalifikaci posoudí s ohledem na jeho zdravotní stav a uplatnitelnost na pracovním trhu. Musí jít o akreditované vzdělávací programy.

Vláda chce omezit nelegální práci, kvůli níž státu unikají peníze z daní i pojistného.
Zákon má proto upravit definici nelegální práce tak, aby její prokazování bylo snazší.
Kontrola se sjednotí pod Státní úřad inspekce práce.

Maximální částka pokuty za výkon nelegální práce má stoupnout desetinásobně na 100 tisíc korun.

Firmy, které nelegálně zaměstnávají cizince, mají přijít také o veřejné zakázky či státní dotace. Hrozit jim bude i pokuta do pěti milionů korun.

Zaměstnavatelé už nebudou muset hlásit volná místa na Úřad práce, nově to bude jen dobrovolné.

Podle ministra Drábka to v praxi povede ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, ale i ke zvýšené aktivitě úřadů práce při vyhledávání volných pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání a při jednání se zaměstnavateli o možnostech vytváření nových pracovních míst.

Naopak podle kritiků povede tato změna jen k tomu, že úřady práce budou mít ještě méně informací a možností (domluvit zaměstnání) než dosud.

Firmy už nebudou muset prokazovat bezdlužnost, úřad si ji zjistí sám z jiných dostupných zdrojů.

Na pětinu, tedy na 100 tisíc korun, klesne maximální výše pokuty za neplnění oznamovací povinnosti nebo nevedení evidence podle zákona o zaměstnanosti.

Další tři změny platí už od roku 2011, prosadil je také ministr Drábek.

První z nich je odklad podpory lidem, kterým v předchozí práci vznikl nárok na odstupné (nezávisle na tom, zda jej skutečně dostali).

Po dobu, pokrytou právě odstupným, nemají na podporu nárok. Tu mohou začít čerpat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné.

Podpora se jim nicméně jen odloží na další měsíce, nekrátí se - pokud ovšem zájemci do vyčerpání takto posunuté podpory nenajdou novou práci.

Od roku 2011 si k podpoře nelze přivydělávat na pracovní smlouvu ani na dohodu, i kdyby mělo jít o drobný příjem v řádu stovek korun.

Dříve bylo možné přivydělávat si do výše poloviny minimální mzdy měsíčně, tedy do 4000 korun, aniž by nezaměstnaný přišel v daném měsíci o podporu.

Tímto zpřísněním chtěl ministr Drábek omezit zneužívání dřívější možnosti přivýdělku - plošným zákazem tak fakticky přiznal, že úřady nejsou schopné toto ustanovení v praxi kontrolovat.

Od roku 2011 dostane nižší podporu v nezaměstnanosti ten, kdo z předchozí práce odejde „dobrovolně", tedy sám podá výpověď nebo ukončí pracovní poměr dohodou.

Výjimkou jsou takzvané vážné důvody, například zdravotní, rodinné nebo jiné, definované zákonem a schválené úřadem práce.

Vedle změn podpory v nezaměstnanosti má od roku 2012 platit také novela zákoníku práce.

Ta mimo jiné mění systém odstupného, rozšiřuje výpovědní důvody a zavádí volnější pravidla pro odměňování přesčasů.

Podrobný přehled najdete zde.