Stanovit, co je to klinické vyšetření není jednoduché ani pro Ministerstvo zdravotnictví. Podle MF Dnes, která oslovila právníka Sdružení praktických lékařů, můžeme klinické vyšetření poznat podle následujícího výčtu úkonů.

Účelem klinického vyšetření je zkontrolovat průběh nebo výsledky léčby. Jedná se i o vyšetření pacienta na konci léčby či pracovní neschopnosti. Stejně tak se do klinického vyšetření počítá i vyšetření před léčebným úkonem (před operací, aplikací injekce)

Obsahem kontrolního vyšetření je především:

• Anamnéza (zjištění potíží pacienta – kdy začaly, jestli už pacient podobné problémy měl, či jestli podobnou nemoc neměl někdo z rodiny)
• Zhodnocení subjektivních potíží a předcházejících klinických, laboratorních a zobrazovacích vyšetření
• Objektivní vyšetření (provádí ho lékař a je zaměřené k průběhu nebo výsledku léčby)
• Měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulzu, dechové frekvence, rychlosti výdechu
• Rozhodnutí o termínu další kontroly
• Psychoterapeutický pohovor (v případě, že lékař zjišťuje diagnózu, terapie samotná se neplatí)
• Diagnostická rozvaha (lékař posoudí váš stav a sepíše diagnózu)
• Poskytnutí odpovídajících informací nemocnému či jeho rodině
• Administrativní činnost spojená s výkonem (vystavení neschopenky, povinné hlášení, sepsání lékařské zprávy, zápis o celém postupu do zdravotnické dokumentace atd.)

Pozor! Klinické vyšetření nemusí obsahovat všechny výše uvedené body. Pokud však lékař provede pouze administrativní („papírové“) úkony, tak se, podle Ministerstva zdravotnictví, o klinické vyšetření se nejedná!

Více informací o reformě najdete v příručce Ministerstva zdravotnictví ČR "Návod na použití Českého zdravotnictví v roce 2008". Tato publikace je ke stažení (formát .pdf) ZDE [1].