Reorganizace úřadů práce

Od 1. dubna je účinný zákon o Úřadu práce ČR, kterým se mění struktura a řízení úřadů práce. Nová hierarchie - pražské generální ředitelství, 14 krajských poboček a 409 kontaktních pracovišť - zajistí jednotné postupy při vykonávání činností a dostupnost veškerých dosud poskytovaných služeb občanům. Změna přináší značné administrativní úspory a zároveň nabízí možnost posílit kontrolní činnost úřadů práce.

Důvodem pro sloučení dosavadních úřadů práce v jednu organizační složku státu je zejména zefektivnění řízení výkonu státní správy v oblastech zaměstnanosti a státní sociální podpory a snížení nákladů na provoz soustavy pracovišť, která zabezpečují výkon státní správy v těchto oblastech. Zároveň se jedná o přípravnou fázi pro sjednocení výplaty všech sociálních dávek na jednom místě.

V souvislosti s touto organizační změnou Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) žádné pracoviště ani neruší, ani neomezuje rozsah poskytovaných služeb. Dosud existovalo 77 samostatných úřadů práce se stovkami poboček, každý úřad práce měl právní subjektivitu. Správní obvody úřadů práce byly shodné s územními obvody okresů. Z těchto 77 úřadů práce byl v každém kraji jeden úřad práce nad rámec vymezené působnosti pověřen zabezpečením určitých činností v rámci kraje. Celkem úřady práce působily v asi 250 místech v oblasti zaměstnanosti a asi 400 místech v oblasti státní sociální podpory.

Mezi hlavní problémy dřívější organizační struktury úřadů práce patřilo především nepružné řízení a finanční náročnost systému (každý úřad práce byl samostatnou účetní jednotkou, měl samostatné „obslužné" útvary a samostatnou personální politiku). Řadu potíží způsobovala i nejednotnost rozhodování a vnitřního organizačního uspořádání.

Co je cílem nového uspořádání?

Nové uspořádání by mělo omezit výše uvedené problémy a dosáhnout těchto cílů:

• oddělení a posílení tvorby strategie, koncepce a legislativy politiky zaměstnanosti od realizace politiky zaměstnanosti,

• přenesení řízení realizace politiky zaměstnanosti na specializovaný úřad veřejné správy - Úřad práce České republiky, včetně příslušných útvarů,

• posílení role krajského úřadu práce jako hlavního aktéra realizace politiky zaměstnanosti na území kraje,

• vytvoření podmínek pro zlepšení komunikace a spolupráce krajského úřadu práce s krajským úřadem, krajskou samosprávou a ostatními aktéry na trhu práce na území kraje,

• z hlediska podnikatelů lze předpokládat pozitivní dopady v důsledku sjednocení rozhodovací činnosti úřadů práce,

• soustředění vybraných činností a úkolů úřadů práce na okresní úrovni na krajský úřad a zefektivnění výkonu politiky zaměstnanosti,

• uspoření personálních a vedlejších nákladů a využití těchto úspor k posílení výkonu kontrolní činnosti.
  

Organizační uspořádání Úřadu práce ČR

Zákonem o Úřadu práce ČR se zřizuje Úřad práce ČR, stanoví se jeho organizační členění a úkoly. Upravuje se jeho postavení jako správního úřadu s celostátní působností, který je podřízen MPSV. Úřad práce ČR je účetní jednotkou a jeho sídlem je Praha. Pražské generální ředitelství sídlí v jedné z budov MPSV na Karlově náměstí v Praze.

V Úřadu práce ČR působí generální ředitelství a krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajské pobočky"). Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště. Organizační uspořádání Úřadu práce má zabezpečit úzkou provázanost na krajské územní uspořádání a zároveň zachovat občanům prostřednictvím kontaktních pracovišť co nejlepší dostupnost poskytovaných služeb. Oproti předchozí organizační struktuře úřadů práce se jako základní organizační jednotka stanoví krajská pobočka. Toto členění umožní lepší řízení soustavy (generální ředitel bude řídit 14 ředitelů krajských poboček) a také vhodnou míru centralizace výkonu agend. Za účelem zachování dostupnosti služeb pro občany se zřizuje síť kontaktních pracovišť, která budou postupně zřízena ve všech pověřených obcích třetího stupně - tedy v 226 místech v celé republice. Bližší podmínky organizačního uspořádání Úřadu práce ČR stanoví statut a organizační řád, který vydává generální ředitel s předchozím písemným souhlasem ministra práce a sociálních věcí.

Kompetence MPSV a Úřadu práce ČR a další změny

Kompetence MPSV na úseku zaměstnanosti se stanoví tak, aby byla zajištěna zejména jeho koncepční úloha a zabezpečeny úkoly v oblasti mezinárodní spolupráce. Kompetence Úřadu práce ČR v zásadě odpovídají předchozímu stavu, pouze se zohlednilo to, že kompetence, které dříve vykonávalo 77 samostatných úřadů práce, vykonává nyní jednotně jeden subjekt.

Zákon o Úřadu práce ČR novelizuje dalších 30 zvláštních právních předpisů. Jedná se například o změnu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, o státní sociální podpoře, insolvenčního zákona či zákoníku práce.

Co se týče například změny zákona o státní sociální podpoře, dosavadní kompetence úřadů práce v prvním stupni řízení o dávkách státní sociální podpory přecházejí na krajské pobočky Úřadu práce ČR. Ostatní orgány státní sociální podpory a jejich činnosti zůstávají touto změnou nedotčeny.

Obdobně, jako je tomu podle nynější právní úpravy v § 342 odst. 2 zákoníku práce, stanoví se též ohledně hlášení rozvázání pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením (§ 48), pro účely oznamování hromadného propouštění (§ 62 a 63) a pro rozhodování o částečné nezaměstnanosti (§ 209 odst. 3) místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce ČR v uvedených věcech podle místa činnosti zaměstnavatele.

Přílohou zákona o Úřadu práce České republiky je seznam všech jeho 14 krajských poboček s vymezením jejich správních obvodů. Jedná se o krajskou pobočku pro hlavní město Prahu, krajskou pobočku v Příbrami, Českých Budějovicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Jihlavě, Brně, Olomouci, Ostravě a ve Zlíně.

Poslanecká sněmovna hlasovala o zákonu o Úřadu práce České republiky 15. března 2011. Zákon nabyl účinnosti 1. dubna 2011.