Siena: La dolce vita na Socratu

Důvody mého zájmu o pobyt v italské Sieně se moc nelišily od motivací mých ostatních kamarádů, kteří ten rok se Socratem vyjížděli: zlepšit si jazykové schopnosti, otestovat sebe sama žitím v cizině, mít víc času na studium toho, co mě opravdu zajímá (což je pro právníka dar z nebes), a prodloužit si studentský život. Stipendijní peníze ale na život nestačí. Kromě problémů s imigračními zákony je třeba shánět práci. Jak se studuje v italském maloměstě?

Kam je libo

Využila jsem SOCRATES/ERASMUS, na PF UK je velmi populární, každý rok díky němu do zahraničí vycestuje asi 70 studentů. Tradiční destinací českých "erasmáků" jsou university v Německu, je možné se dostat i do Anglie, Francie či Španělska, Holandska či Skandinávie.

Itálie v premiéře

Itálie byla loni nabízena poprvé. Výběrové řízení, které o stipendiu rozhoduje, se koná v rámci fakulty. Ke konci února každého roku žadatel odevzdává spolu s žádostí životopis, motivační dopis a doporučení od profesorů. V průběhu března pak následuje pohovor v jazyce studijního programu (ve Švédsku a Holandsku je to angličtina, já absolvovala interview v italštině).

Po úspěšném konkurzu už stačí vyřídit úřední formality (vízum, zdravotní pojištění atd.), vybrat finanční příspěvek na univerzitě (činí v průměru 420 Euro) a v září či říjnu následujícího školního roku se vydat na místo určení.

Jenom plusy?

Výhodou studia v zahraničí je, že student nemá povinnost absolvovat žádný konkrétní předmět. Právnická fakulta požaduje, aby vykonal zkoušky, které odpovídají 60 eurokreditům. To znamená asi tři až čtyři zkoušky za semestr. Není to úplně málo, dlužno ovšem podotknout, že shovívavost místních profesorů vůči cizincům je výrazná... O studiu lze říci asi tolik: lze to pojmout relaxačně, ale může se i tvrdě makat.

Obyčejný den

Málokdo ale na Socratu žije knihovnou, zahraniční studenti hlavně dost "paří". Tak se stane, že jeden člověk může prožívat různé fáze: od poctivého studentíka až po stav, že ráno kvůli kocovině nevstane z postele. U mě většina dní probíhala takto: Ráno jsem vyrazila do školy a strávila nějaký čas v knihovně a na přednáškách. Na obědě jsem se sešla s kamarády, pak zas knihovna nebo sport: běhání a volejbal. Večery jsem věnovala "socializaci" zpívala jsem ve sboru, tancovala, připravovala s ostatními "erasmáky" společnou večeři, zašla do hospody nebo jen seděla s kamarády na vyhřátém sienském hlavním náměstí...

Ubytování načerno a málo peněz

Co se praktických problémů týče, jsou na místě vždy trošku jiné, než na jaké se člověk doma připravuje. Neměla jsem problém s hledáním kamarádů, jak jsem se původně bála. S čím jsem problém měla, byly italské imigrační zákony.

Průšvih byl, že jsem nedostala kolej, sehnala jsem tedy podnájem načerno (jediná finančně udržitelná varianta), ale nemohla jsem tudíž legálně získat povolení k pobytu. To mi nakonec bylo uděleno až po několika měsících. Další potíž: nedostatek peněz. Stipendium 120.000 Kč na rok života v Itálii prostě nestačí, a tak jsem si posléze musela začít přivydělávat.

Pracovala jsem jako tlumočnice z angličtiny do italštiny v kurzech toskánské kuchyně pro americké turisty, další peníz jsem získala jako číšnice.

Malé město s bohatými lidmi

Siena je unikátní středověké město. Většina života se odehrává v hradebních zdech. Město kvete díky bohaté bance založené už v 15. století, univerzitě a v létě i díky turistům. Řečeno stručně: malé toskánské provinční město s bohatými obyvateli, historickými paláci, úzkými uličkami a neuvěřitelným výhledem do okolí.

Sienská univerzita sídlí v centru, fakulty jsou kousek od sebe. Na hlavním náměstí probíhá ve všech ročních obdobích bohatý společenský život. Ve dne tu sedí lidé na zemi se zmrzlinou, kouskem pizzy a povídají. V noci se tu schází studenti, kteří žonglují, hrají na kytary a popíjejí...

Velká pardubická po italsku

Pozornost turistů poutá velká tradiční sportovní událost - Palio. Jedná se o koňské dostihy bez sedel, které se jedou na hlavním náměstí - po dobu akce účelově vysypaném pískem. I tak se často zabije při závodě kůň nebo zraní žokej. Soutěží týmy občanů města, tzv. kontrády, a vítěz získá slavnostní vlajku, která dala celé akci své jméno (palio volně přeloženo znamená vlajka). Pokud vás unaví maloměsto (Siena by se dala velikostí přirovnat k Písku), 60 kilometrů na sever leží Florencie.

Právo v nemilosti

Siena mi v mnohém změnila pohled na studium. A to k lepšímu. Řečeno upřímně, ve třeťáku na PF UK jsem přestala mít ráda právo. Nahrnulo se velké množství náročných zkoušek, člověk byl ve velkém časovém presu, zažíval nervozitu a obavy. Samozřejmě se ptal sám sebe, na co mu to je.

Říkal si pro sebe argumenty, že je toho příliš, než aby si to pro praxi zapamatoval, že to nemá smysl, že je studium odtržené od reality... Kvůli náročnému plnění studijních povinností jsem nechápala půvab práva - nebyl na to čas. Itálie mi dala šanci se do něčeho ponořit hlouběji a najít si to, co mě baví. Pobyt v zahraničí člověka samozřejmě také dost "dospěje", protože bez pomoci musí řešit plno problémů. Je to životní zkušenost, kterou mohu doporučit.