Špicluje vás zaměstnavatel podle norem zákona?

Firmy mají v nynější době digitalizace a snadného přístupu k technice strach o vnitropodniková data i o pracovní nasazení svých zaměstnanců. Takové menší špiclování však odhaluje, jak poctivě se pracovníci věnují činnosti, za kterou dostávají mzdu. Sledování práce na počítači je sice v mezích zákona, ovšem odposlech telefonu již tyto meze přesahuje. Monitorována bývají zejména místa, kde je pracovník v kontaktu s počítačem nebo telefonem.

„Zatímco ještě před dvěma lety nástroje na monitorování svých počítačů využívala denně či několikrát do týdne pouhá pětina firem, nyní už se jejich počet blíží třem čtvrtinám," uvádí člen představenstva společnosti TruconneXion Robert Kleiner. Jím řízená firma patří v oblasti monitoringu činnosti na počítačích mezi tuzemskými k největším. Čísla, která vycházejí z jí zpracovaných auditů, jsou pro zaměstnavatele alarmující. Z pracovní doby strávené u počítače tráví zaměstnanci celou pětinu nepracovní činností: vede hraní her, brouzdání po bulvárních serverech či sociální sítě typu Facebooku.

Zaměstnavatel má právo za pomoci specializovaných programů zjistit, jak dlouho se ten který uživatel věnoval různým činnostem, zda pracoval, nebo si jen četl, které internetové servery navštívil. Sledovat může i firemní elektronickou poštu, konkrétně to, s kým si jeho pracovníci dopisují a jaký je předmět jejich korespondence. Všechna ostatní monitorovací činnost již je za hranicí zákona. Vedení firmy nemá právo znát obsahy e-mailů svých zaměstnanců, sledovat jejich komunikaci po ICQ ani libovolný text psaný na klávesnici. A to dokonce ani pokud si tuto možnost předem vyhradí v zaměstnanecké smlouvě. Taková klauzule by totiž byla v rozporu se zákoníkem práce.

Jakousi klasikou oboru jsou kamerové systémy. Jejich použití je také zákonem nejlépe definováno. Pro firmu v takovém případě platí povinnost ohlásit instalaci Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a monitorované prostory jasně označit, aby zaměstnanci i kdokoliv jiný nemohli být na pochybách, kde jsou pod dozorem.

„Tajný odposlech nebo pořizování videozáznamu odporuje občanskému zákoníku, dle kterého je lze získávat pouze se souhlasem dotčené osoby, nestanoví-li zákon výjimku. Tou může být například účel umělecký nebo takzvaná novinářská licence, pod niž se zahrnují i reportážní fotografie," upřesňuje Richard Otevřel z advokátní kanceláře Havel & Holásek.

O tom, zda konkrétní způsob firemního monitoringu patří mezi ty přípustné, rozhoduje Úřad pro ochranu osobních údajů. Právě u něj se scházejí stížnosti, které vůči firmám vznášejí jejich zaměstnanci nebo konkurenti. A vůči němu mají oznamovací povinnost firmy, které zpracovávají osobní údaje.

 

Firma smí:

  • Zjišťovat, jak dlouhou dobu pracovník tráví na různých serverech.
  • Zaznamenávat, zda jen čte, nebo vyvíjí aktivitu.
  • Sledovat, komu je určena a od koho přichází pošta do firemní e-mailové schránky zaměstnance.
  • Číst předměty e-mailových zpráv.
  • Použít kamerový systém, pokud jsou zaměstnanci o jeho instalaci zpraveni.

 

Firma nesmí:

  • Číst konkrétní znění e-mailů procházejících firemní e-mailovou schránkou zaměstnance.
  • Vstupovat do jeho soukromé elektronické pošty.
  • Sledovat komunikaci po ICQ, Skypu či podobném komunikačním médiu.
  • Monitorovat libovolný text psaný na klávesnici.
  • Používat kamerový či jiný záznamový systém, pokud sledovaný prostor není označený tak, aby ti, kdo se v něm nacházejí, nebyli na pochybách, že jsou pod dozorem.

 

 

Více informací najdete zde:

http://ekonom.ihned.cz/c1-40473560-spioni-ve-firmach

http://hn.ihned.cz/c1-49532750-kontrola-zamestnancu-versus-soukromi-bod-pro-firmy

http://hn.ihned.cz/c1-49532730-firmy-internet-monitoruji-stale-vice

 

Zdroj: Ekonom
Vložila Markéta Šretrová, leden 2011

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
30
1
2
3
4
5
6
 
 
 
 
 
 
 
7
8
9
10
11
12
13
 
 
 
 
 
 
 
14
15
16
17
18
19
20
 
 
 
 
 
 
 
21
22
23
24
25
26
27
 
 
 
 
 
 
 
28
29
30
31
1
2
3