Sweathop Info – nový web o globálních problémech

Zajímá Vás, za jakých podmínek vzniklo oblečení, které nosíte, a nejen to? Víte, co jsou to sweatshopy a jaké praktiky využívají velké korporace i malé firmy ke zvýšení svého zisku? Sweatshop Infoje projekt, který se snaží poskytovat informace o sweatshopech, lidských právech, korporacích a globální dělbě práce ve vzájemných souvislostech.

Co jsou sweatshopy?
Existují různé definice, ale dá se říct, že jde o továrny či manufaktury, ve kterých je vyráběno zboží od textilu až po elektroniku a to za podmínek porušujících jak zákonné, tak etické a morální normy (jakkoliv jsou tyto pojmy vágní a europocentrické). Ve zkratce to jsou pracoviště, kde není dodržováno mezinárodně uznávané minimum standardů pracovních podmínek. Ve sweatshopech dochází k extrémnímu využíváni dělnic a dělníků, respektive jejich špatného ekonomického postavení v kombinaci s nedostatkem pracovních míst: pracovní doba se pohybuje mezi 10-14 hodinami denně (výjimkou nejsou ani nucené, 22 hodin dlouhé směny), mzda je naprosto minimální a neodpovídající (řádově do dvou desítek amerických centů za hodinu). Podmínky pracovišť jsou nevyhovující (absence nouzových východu, která má při propuknutí požáru fatální následky; vysoká teplota; nedostatečné odvětrání prachu ze vzduchu a chemikálií v látkách atd.) a ohrožují bezpečnost i zdraví dělníků a dělnic pracujících většinou bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Za své mluví fakt, že zhruba po sedmi letech práce jsou pracující natolik „opotřebováni", že kvůli špatnému fyzickému stavu a s ním spojenému poklesu výkonnosti o místo přicházejí. Zejména jde o problémy s očima, chronické migrény, plicní choroby a problémy s močovým měchýřem (v důsledku nedostatečných pauz k uspokojení základních tělesných potřeb). U pracujících je vynucována tvrdá disciplína a to i za pomocí hrubého zacházení - bití, vyhrožování a podobně. Při pokusech o sdružování, zakládání odboru či vystupování proti špatným pracovním podmínkám jsou pracující ve sweatshopech zastrašováni či přicházejí o místa, zaznamenány jsou i případy mučení odborářů a odborářek. Nemálo je využívána i dětská práce a výjimkou nejsou ani třináctileté dělnice. Vrcholem jsou takzvané „three in one sweatshops", kombinující výrobnu, sklad a noclehárnu, tedy místa, které dělnice a dělníci vůbec neopouštějí. Právě při požárech těchto typů továren došlo k nejhorším tragédiím, protože bývají často uzamčeny, aby pracující nemohli vynášet zboží.
Více o pracovních podmínkách v globálním oděvním průmyslu můžete najít zde.